-
Nejnovější
-
Cestování a doprava
-
Období
V půl jedné v noci zazvoní někdo u lékárníka. Rozespalý lékárník se roztržitě oblékne, otevře a spatří opilého, škytajícího námořníka.
„Vy jste lékárník?” ptá se ho vrávorající námořník.
„Ano. Co se stalo?”
„A jste majitelem této lékárny?”
„Ano, jsem. Co si přejete?”
„Prosím vás,” škytne námořník, „máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Mám!” vyrazí ze sebe lékárník a zuří vzteky, protože ho kvůli takovéhle hlouposti vytáhl z postele.
„Tak si je strčte za klobouk!” zařve ze všech sil námořník a s hurónským smíchem zmizí za rohem.
To by mohl být docela klidně konec, jenže chudák lékárník je zlostí celý bez sebe, rozmrzele se svlékne, vleze do postele a rozčilením nemůže usnout. Asi tak za půl hodiny se zvonek opět ozve. Lékárník vyskočí, navlékne kalhoty, letí ke dveřím a tam stojí zase námořník. Lékárník se chce na něho vrhnout, ale vidí, že tohle je někdo jiný, tenhle je menší a má knírek.
„Promiňte,” omlouvá se námořník s knírkem, „nebyl tady asi tak před půlhodinou jeden opilý námořník?”
„Byl!” vyhrkne lékárník.
„A ptal se vás, jestli jste lékárník?”
„Ptal.”
„A vy jste mu řekl, že ano.”
„Ano, řekl.”
„A ptal se vás,” pokračuje námořník s porozuměním, „jestli jste majitelem této lékárny?”
„Ano, ptal,” odpovídá netrpělivě přešlapující lékárník.
„A vy jste mu řekl, že jste jejím majitelem?”
„Ano, řekl.”
„A zeptal jste se ho, co si přeje?” pokračuje pomalu rozšafný noční návštěvník.
„Ano,” přikyvuje zkoprnělý lékárník.
„A on si přál vědět, zda máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Ano, přál.”
„A vy jste mu samozřejmě řekl, že je máte?”
„Ano, řekl.”
„A on vám řekl, abyste si je strčil za klobouk?”
„Jo, řekl!” vyhrkne lékárník.
Námořník se dobrácky usměje a pokračuje: „Tak já jsem vám jen přišel říct, že už si je za tím kloboukem nemusíte nechávat, a můžete si je zase klidně vyndat, protože jste naletěl na nejapný žert mého opilého kamaráda!”
Další vtipy z kategorie
Pasažéři vystupují z letadla a jeden se náhle poněkud zakymácí.
„Co je?” ptá se ho přítel.
„Ale, nějak se mi udělalo černo před očima.”
„Z toho si nic nedělej,” poplácá ho starý kamarád po zádech, „taky jsme v Africe!”
-
+


25. 12. 2011
Portýr se táhne s kufry až do pátého poschodí a čeká spropitné. Paní se ho ptá: „Kouříte?”
„Ano!”
„Tak s tím přestaňte, celou cestu jste funěl!”
-
+


25. 12. 2011
Když je loď na vodě, je to loď. Když je loď na nebi, je to letadlová loď. Když je loď na suchu, je to vrak.
-
+


25. 12. 2011
„A to jste toho revizora nepoznala dřív, babičko?” diví se pěkně mastně pokutované stařence vnučka.
„A víš, že ne, děvenko,” přiznává babička. „Sice jsem ho viděla už zdálky, ale celou dobu jsem si myslela, že je to nějakej vychloubačnej federální agent.”
-
+


25. 12. 2011
Jednoho dne přijde jedna paní do autosalonu s rozhodnutím, že si musí koupit nové auto. Najednou uvidí vůbec nejhezčí auto ve svém životě. Přijde k němu a sehne se, aby si auto prohlédla zevnitř. Jenže při shýbání si uprdla. Rychle vstala, v rozpacích se ohlédne kolem sebe, jestli ji někdo neviděl nebo neslyšel. To víte, že za ní stál prodavač a uslyšel ji.
Paní přišla k prodavačovi s úsměvem na tváři, aby situaci zamaskovala, tak se zeptala: „Kolik stojí toto nádherné auto?”
Prodavač na to: „No nevím, jak vám to mám říct, ale jelikož jste si uprdla již při prohlídce, tak byste se asi posrala, kdybych vám řekl cenu.”
-
+


25. 12. 2011
U zaoceánského letu přijde jeden z cestujících za kapitánem: „Promiňte, ale nezdá se vám, že letíme nějak moc nízko?!”
„Ne, proč myslíte?”
„No, já jen že jsem z okýnka zahlédl chobotnici.”
-
+


25. 12. 2011
Zastaví stopařka auto: „Jak daleko je to do Prahy?”
„Slabou čtvrthodinku.”
Po půlhodině: „Jak je to daleko do Prahy?”
„Slabou hodinku!”
„???”
„No, já jedu opačným směrem - do Brna!”
-
+


25. 12. 2011
Šofér zastaví stopařce a cestou se jí ptá: „Slečno a to se nebojíte stopovat? Co kdyby po vás řidič něco chtěl?”
„No lepší dvacet centimetrů v těle než dvacet kilometrů v nohách!”
-
+


25. 12. 2011
„Arnošte, nechoď na tu sjezdovku,” domlouvá lyžaři před hotelem manželka. „Vždyť už skoro všechen sníh roztál - někde se zabiješ!”
„Neboj,” uklidňuje ji Arnošt. „Beru si vodní lyže.”
-
+


25. 12. 2011
Vypráví jeden námořník kamarádům: „Všechny ty vaše historky nestojí za nic! To já se včera zasloužil o to, že jistá mladá žena uhájila svou čest!”
„To je úžasné! Povídej, jak se to stalo?” žasnou kamarádi.
„Rozmyslel jsem si to.”
-
+


25. 12. 2011